Záchovná stomatologie

Záchovná stomatologie se zabývá ošetřením zubního kazu a jeho komplikací.

Hlavní komplikací zubního kazu je zánět a následné odumření obsahu dřeně a kořenových kanálků, viz endodontické ošetření zubu.
Kaz, který neohrožuje vitalitu zubu (tzn. nezasahuje až k nervu zubu), je možno ošetřit trojím způsobem:

Fotokompozitní výplň

Materiálem první volby je fotokompozitní (bílá) výplň a to z důvodu nejlepší vazby k povrchu zubu, mechanické odolnosti a estetiky.

Základem fotokompozitních materiálů je pryskyřice plněná nanočásticemi skla a pigmenty. Jedná se o materiál vyžadující absolutní sucho při svém zhotovení, proto se většinou zhotovuje s izolační latexovou blánou zvanou kofferdam. Aby měl materiál potřebnou vazbu k zubu je nutné dodržet velmi precizní pracovní postup skládající se ze tří hlavních kroků. V prvním kroku se povrch zubu naleptá a zvětší se tak jeho vazebná plocha. Naleptaný povrch zubu se v druhém kroku prosytí roztokem, který umožní ve třetím kroku průnik zatékavé pryskyřice, jež se vytvrdí polymerační lampou. Takto připravený povrch zubu zajišťuje vazbu fotokompozitní výplně o síle 250–400 kg/cm2.

Skloionomerní výplň

Další možností bílé výplně je skloionomerní výplň. Jedná se o materiál první volby u dětských pacientů a jako dlouhodobě provizorní výplň. Jedinečnou vlastností tohoto materiálu je schopnost uvolňování fluoridových iontů a tím remineralizace zubních tkání. Z toho důvodu je občas označována za „léčebnou výplň“ a umisťuje se do kazů blízkých dřeni.

Amalgamová výplň

Mezi zastaralé metody ošetření kazu patří také amalgamová výplň. V současné době nemá amalgamová výplň ve většině případů opodstatněné použití.